Jaká je vaše cloudová vyspělost? Napovíme, jak ji určit

V předchozích článcích Encyklopedie cloudu týkajících se Cloud Journey jsme řešili, že každá firma má nějakou historii a různé silné a slabé stránky. Pro vypracování cloudové strategie a roadmapy je klíčové vyhodnotit vyspělost týmů a procesů, a to konkrétně:

• jakou úroveň vyspělosti v cloudu chceme dosáhnout,
• jaký je stav aplikačního portfolia a které aplikace chceme do cloudu migrovat,
• jaký je stav cloudového prostředí a jak by se mělo přizpůsobit rozsahu migrace aplikací,
• co jsou kritické faktory úspěchu a předpoklady či překážky v realizaci,
• zda je aktuální stav v souladu s nařízeními, zákony, regulacemi neboli compliance (pokud jsem regulovaným subjektem).

 

Pět stupňů cloudové vyspělosti

Zkušenosti z velkých cloudových projektů nás přivedly k definování pěti úrovní vyspělosti společnosti ve vztahu ke cloudu, které se úzce pojí s digitalizací:

Popisu jednotlivých stupňů jsme se věnovali v článku Cloudová zralost: jak jsem zralý pro cloud?.

Obecně platí, že s rostoucí vyspělostí společnosti roste naše schopnost cloud řídit, čerpat z něj benefity a zároveň klesají rizika .

Jak může hodnocení cloudové vyspělosti vypadat?

Na následujícím obrázku je vidět, že pokud chce organizace začít cloud běžně používat, musí se posunout alespoň na úroveň vyspělosti 3.

Cloudová vyspělost organizace v pěti pohledech 

Nasazení cloudu je velká změna, při které platí matematika 1 + 1 = 3. Při realizaci velkých změn je vhodné zvolit taktiku rozdělení projektu na menší části, které lze snadněji analyzovat a měnit (za podmínky, že každá z částí přispívá ke „společnému cíli“).

V případě cloudové vyspělosti se nám osvědčilo hodnotit celkem 15 indikátorů v pěti pohledech:

• Manažerské 
• Lidské zdroje 
•  IT Procesy
• Automatizace 
• Cloudová adopce

Pokud k indikátorům přidáme, jak se ke cloudu staví jednotlivé disciplíny IT (architektura, infrastruktura a provoz, vývoj aplikací, bezpečnost, governance a řízení IT, finance, compliance), máme podklady k hodnocení cloudové vyspělosti společnosti na světě. Pojďme se podívat na vliv jednotlivých indikátorů na cloudovou vyspělost podrobněji.

A)   Manažerské indikátory

Manažerské indikátory určují, jak chce organizace cloud využít, jaké si stanovila cíle a jakým způsobem management podporuje cloudové iniciativy.

• Pozicování cloudu – umístění na pětistupňové škále od „no cloud“ po „cloud first“ určuje míru odhodlání IT a managementu využít cloudu pro IT a byznys.
• Definice cílů pro využití cloudu – jak organizace formuluje, čeho chce v cloudu dosáhnout? Jak jsou cíle formalizovány a jsou součástí byznys cílů? Bez definice cílů je cesta do cloudu méně razantní.
• Podpora managementu – tento indikátor říká, zda a jakým způsobem je cloud „viditelný“ pro management a jakou podporu dává management cloudu v naplňování cílů firmy (včetně pravidelného reportingu). Odečet plnění uvnitř organizací bývá při dosažení cílů v cloudu velkým hybatelem.

 

B) Indikátory lidských zdrojů

Alokace lidských zdrojů, formalizace rolí a nástrojů bývají společně se schopností inovovat základním předpokladem úspěšné cesty do cloudu.

• Alokace lidských zdrojů – jak společnost „virtuálně, dedikovaně nebo hybridně“ organizuje jednotlivce a celé týmy při podpoře cloudu? Větší alokace lidských zdrojů a začlenění do organizace IT potvrzuje důležitost cloud iniciativ.
• Role a nástroje – jak organizace formálně definuje role pro cloud a které nástroje má k dispozici? Jsou součástí běžného plánování IT a byznys aktivit? Formalizace rolí a nástrojů v IT indikuje, zda jsou cloudové iniciativy spíše jednorázové, nebo se staly běžnou praxí.
• Inovace – schopnost organizace inovovat je dobrým předpokladem pro využití cloudu a jeho benefitů. Je důležité, zda je inovace na úrovni jednotlivců, týmů nebo celé organizace a zda je založena na entuziasmu, nebo jde o systematický přístup organizace.

 

C) Indikátory IT procesů 

Cloudová vyspělost je přímo úměrná procesní vyspělosti IT.

• Procesy a jejich opakovatelnost – úroveň IT procesů, jejich jednorázovost nebo opakovatelnost, míra jejich kvality a udržitelnosti a úroveň dokumentace odrážejí, jak může organizace cloud využívat.
• Úroveň řízení procesů v IT – jak organizace dokumentuje, měří a vyhodnocuje procesy v IT – po jednotlivých procesech, na rozhraních procesů nebo jako celé skupiny navazujících procesů?
• Vlastnictví procesů a měření efektivnosti – jak je řízeno vlastnictví procesů v IT a s tím spojené měření? Mají jednotlivé procesy vlastníky (jednotlivce či týmy)? Jak často probíhá měření kvantity, kvalit a efektivity? Indikátor naznačuje, jak jednoduché či složité bude využít benefitů v cloudu.

D) Indikátory automatizace

Základní vlastností a podstatným benefitem cloudu je automatizace. Čím lépe je IT a organizace schopná automatizovat, tím lépe je připravena na využití cloudu.

• Schopnost automatizovat v IT – přímo indikuje schopnost organizace těžit z automatizací v cloudu. Efektivita IT závisí na schopnosti automatizovat cokoliv, co se opakuje (na stupnici: vůbec – některé procesy – po jednotlivých týmech – všude, kde lze zlepšit produktivitu – průběžná optimalizace).
• Schopnost využití a škálování zdrojů – umí organizace své IT zdroje standardizovat a škálovat? Pak je připravena na automatizaci v cloudu. Nebo organizace preferuje vytváření originálních a neopakovatelných řešení? Pak bude její cesta do cloudu delší.
• Způsoby nasazení aplikací a technologií  – způsob, jakým probíhá build, deployment, test aplikací a prostředí, ukazuje úroveň DevOps ve vývoji a provozu aplikací a technologií. Čím vyšší úroveň na stupnici od manuálního přes automatický build aplikace a prostředí až po úplnou orchestraci (CI/CD) organizace má, tím rychleji dokáže čerpat z benefitů cloudu.

 

E) Indikátory cloudové adopce

Přímými indikátory cloudové adopce jsou – existující seznam aplikací a technologií, které lze do cloudu migrovat (a které ne); připravenost cloudového prostředí na migraci nebo alespoň jeho plán; znalost cloud technologií a inovací, které si s nimi mohu dovolit.

• Potenciál cloudu pro aplikace a technologie – tento indikátor definuje míru odhodlání organizace migrovat aplikace a technologie do cloudu. Zjišťování potenciálu může být nahodilé (po jednotlivých aplikacích) až po systematický přístup na základě pevně stanovených kritérií (přes celé portfolio) a roadmapy pro jednoduché i složité migrace.
• Připravenost cloudového prostředí – jak se organizace orientuje v prostředí cloudového poskytovatele? Umí si prostředí nastavit pro své potřeby základním či pokročilým způsobem? Je organizace schopná zvládat více prostředí od různých cloudových poskytovatelů?
• Znalost cloudových technologií – jak se organizace orientuje v základních cloudových technologiích a v základních možnostech migrace (blízkých on-premise), jak ovládá pokročilejší technologie a s nimi spojené replatformní migrace či inovativní technologie (AI, Streaming, …)?

 

Cloudová vyspělost podle indikátorů na příkladech 

Tato ukázka hodnocení pochází z bankovního sektoru. Hodnocení cloudové vyspělosti v jednotlivých oblastech indikátorů ukazuje, že silné stránky společnosti leží v oblasti lidských zdrojů a IT procesů, nižší vyspělost je patrná v oblasti automatizace, cloudové adopce a managementu:

Když jsme se zaměřili na jednotlivé týmy, ukázalo se, že regulace hraje důležitou roli a oblasti architektury, bezpečnosti, outsourcingu, compliance a governance jsou vyspělejší v porovnání s ostatními.

Co se přeceňuje, a naopak podceňuje v souvislosti s cloudovou vyspělostí 

Při zpracovávání cloudových strategií, roadmap nebo při samotné migraci opakovaně zjišťujeme, že některé oblasti hodnocení cloudové vyspělosti jsou v organizacích přeceňované, a některé naopak podceňované.

Co se většinou podceňuje!

• Experimentování s cloudem postupně přejde do reálného provozu a včas se neupraví organizace týmu a procesů.
• Řízení cloudové platformy. On-premise nemá jednotný řídící panel, cloud ano. Dbejte na nastavení vašeho cloudového prostředí (landing zóny) i s odhledem na růst využití prostředí/množství migrovaných aplikací.
• Kapacitní plánování a řízení financí. V on-premise probíhá kapacitní plánování na roční bázi a řízení rozpočtů na kvartální. V cloudu musíte jít o řád níže, kapacitně plánovat kvartálně a cloud rozpočty řídit měsíčně.
• Migrace aplikací do cloudu versus kritická masa. Jste-li v přístupu, co do cloudu přesunout, konzervativnější, nedostanete do něj kritickou masu a nebudete schopni čerpat benefity cloudu naplno.
• Automatizace. V on-premise nejste zvyklí standardizovat ani automatizovat, a tak vám nějakou dobu trvá, než si uvědomíte, že standardizací si zjednodušíte život a automatizací jednoduše zvýšíte efektivitu.
• Rizika a bezpečnost. Věřte, že přední poskytovatelé cloudu nabízejí mnoho nativních bezpečnostních funkcí (zdarma i placených), které jsou tak jednoduše integrovány, že si je vaše bezpečnostní týmy zamilují.

 

Co se většinou přeceňuje.

• Znalost cloudových technologií a inovací. Ano, obojí je důležité, ale musíte být schopni je využít ve svůj prospěch.
• Rizika a bezpečnost. Obava z neznámého vás při využívání cloudu zbytečně paralyzuje. Rizika je potřeba řídit selským rozumem bez ohledu na to, zda je to on-premise či cloud.
• Cloud native aplikace vše vyřeší. Ano, můžete začít vyvíjet aplikace cloudovými způsobem, ale to vám zajistí pozvolný nástup do cloudu. Pokud počítáte s větším využitím cloudu, je potřeba přemýšlet co přesunete ze stávajících aplikací.
• Migrace aplikací do cloudu versus příprava. Pokud jste nadmíru optimističtí v tom, co chcete do cloudu přesunout, a uděláte nedostatečnou přípravu, můžete uprostřed migrace zjistit, že váš časový plán je nereálný.
• Automatizace mě spasí. Ano automatizace je silný nativní nástroj v cloudu, ale musíte být připraveni ho využít. Bez schopnosti standardizovat, měřit a škálovat procesy IT je automatizace nedosažitelná.

Jak byste ohodnotili svojí aktuální cloudovou vyspělost? Jste s ní spokojeni nebo byste se chtěli zlepšit? Napište svoje názory v komentářích.

… a těšte se na další články z naší série cloudové encyklopedie.